Něco z historie
Některé prameny uvádějí, že zrod této hry nastal už v roce 1922 v Praze, díky dorostencům, kteří hráli na Letné tzv. fotbal přes provaz nebo napnuté záclony. Jiný pramen uvádí, že začátek proběhl v Praze Vršovicích, další jeho počátky zasazuje do osady Montana u Všenor. Ale první člověk, který vedl archivní záznamy nohejbalu, František Kubát, říká, že takovou hru už hrál jako malý s kamarády v roce 1919.
Zkrátka, přesný datum vzniku této kolektivní hry se asi nedozvíme, ale jsme rádi, že ji máme.
míč na značce

Ve Žlutých lázních v Podolí zapustila hra kořeny. Parta místních štamgastů, kteří byli zároveň fotbalisty, zde hráli fotbal. Jenže nikdy se nesešel potřebný počet hráčů. Tak natáhli do metrové výšky volejbalovou síť a hráli. Jak ve dvojicích, tak trojicích nebo i jednotlivci. Ale název nohejbal vymyslel hráč Kožmín. To víme přesně.
V roce 1938 se k partě přidali další fotbalisté a volejbalisté, ale to byli už ti z nejvyšší soutěže.
V roce 1941 získali do svých řad legendárního Josefa Bicana a nohejbal získal velkou popularitu.
silueta fotbalisty
Byla to doba okupace, ale přesto, nebo možná právě proto, aby na chvíli zapomněli na to zlé, se lidé dokázali takto dobře bavit.
Sport zamířil i do fotbalových klubů Sparty nebo Slavie. V této době se odehrály i první nohejbalové turnaje. První v osadě Montana u Všenor, druhý ve Žlutých lázních a třetí na Letné v Praze.
Do roku 1969 urazil tento sport kus cesty. K rozšíření došlo do celé republiky. Postupně vznikly oficiální řídící orgány, nohejbalové komise a tito sportovci měli chuť měřit své síly s dalšími kluby. Tohoto roku vznikla první celorepubliková soutěž, Mistrovství ČR.
Současnost
V roce 1987 vznikl mezinárodní nohejbalový svaz (FIFTA). Od roku 1991 se hraje Mistrovství Evropy a od roku 1994 Mistrovství světa.
V roce 2010 byla v Ženevě založena Mezinárodní nohejbalová unie (UNIF). Její sídlo se nachází v Praze. Její součástí je i Evropská nohejbalová asociace (EFTA). Mistrovství světa pořádá od roku 2012.
Hřiště
Velikost hřiště je závislá na počtu hráčů v daném zápase. Pro jednotlivce 13×9 m. Pro dvojici a trojici má hřiště rozměry 18×9 m. Rozměry jsou ohraničeny postranními a zadními čárami 5 cm širokými. Musí být barevně odlišeny od herního pole. Hřiště dělí síť na 2 herní pole. Z každé strany postranních čar musí být prostor volný min. 3 m. Pro vnitřní hru to může být 2,5 m, ale do výšky se udává 7 m. Povrch nesmí být prašný. Vhodná je antuka, písek, běžné umělé povrchy a hlína bez kamenů. Nesmí se hrát na dlaždičkách, betonu, trávě nebo asfaltu.
Hra
Míč se povoleným způsobem musí dostat do soupeřova pole tak, aby jej nemohl zpracovat a vrátit. Brání se soupeři zahrát míč do vlastního pole, a pokud se mu to povede, tak ho zachytit a rozehrát jej do útočné akce. Míč je ve hře od chvíle, kdy se ho dotkne podávající povoleným způsobem. Mimo hru je tehdy, kdy už nemůže být žádným hráčem vrácen do hry.

Ohodnoťte příspěvek
Kategorie: Sport